Tkaní látek po technické stránce

Ženy používají vřeténko nebo jej mohou provádět ručně. V prvním případě žena sedí a otáčí vřeténkem, jehož dolní konec je opřený o zem, zatímco pravou rukou otáčí kotouč. Tuto činnost obvykle provozují také při chůzi nebo pokud se zastaví na kus řeči.

Arhuakové, stejně jako Koguiové, tkají přehozy na vertikálních tkalcovských stavech o rozměrech dva krát dva metry. Na začátku tkaní umístí předivo mezi dvě horizontální tyče umístěné jedna výše a druhá níže, které tvoří strukturu tkalcovského stavu. Aby docílili tkaniny co nejlepší kvality, je třeba mít kvalitní osnovu či základ, do kterého se zanáší útek. Používají tzv. posuvné snování, které umožňuje zpracovávat tkaninu z jednoho konce osnovy na druhý a vytvářet hladké lemy, takže se nemusí dělat třásně. 

Posuvné snování se vykonává na drátku či vláknu, které musí být pevně horizontálně přivázané k dolní podpěře stavu. Hned pod vrchní příčkou je vidět rovné vlákno (drátek), které udržuje osnovy oddělené de dvou vrstvách. Když se otočí dělící vlákno (drátek), rozšíří se prostor (prošlup) umožňující průchod nitě útkem. Více dole, ale na stejné straně stavu, je znatelná tyčka, ze které visí spousty kroužků z agáve, na těchto tzv. břevnech stavu se kontrolují osnovy dolní skupiny.  Zatažením za tyčku se skupina jedněch osnov vytáhne nad druhou, zatímco se otevře protilehlý prostor (prošlup). Do prostoru (prošlupu) otevřeného břevny se umístí náčiní tvarem a velikostí podobné dělícímu vláknu (drátku). Při otočení bidla se otevře prostor (prošlup) dostatečně veliký pro průchod člunku, který nese nit útku. Po provlečení útku jej tkadlec přirazí bidlem dříve, než otevře další prostor (prošlup). Na zadní části stavu, ve třetině vzdálenosti mezi horní a dolní příčkou rámu, je umístěna další sotva viditelná tyčka, kolem které se otáčejí osnovy, které se vyjmou po utkání tkaniny, přičemž vzniká látka se čtyřmi lemy. Existuje ještě doplňkový nástroj, krátká tyčka, jejíž hrot se provléká skrze nitě osnovy a slouží k jejich oddělení a udrží je tak na místě, kam patří, jelikož mají tendenci spojovat se s ostatními. Tkadlec kmene Arhuaco tento nástroj ukládá pod svou čepici, pokud jej zrovna nepoužívá. 

Muž z kmene Kogi tká látku na oblečení.